Nejúčinnější hubnutí

Reklamy na „stoprocentně účinné, zaručené a ověřené“ hubnutí se na nás valí ze všech médií. Ale je to pravda? Čemu se dá věřit? Jaký postup je opravdu vědecky ověřený? A existuje vůbec způsob, jak metody hubnutí hodnotit a porovnávat?

Současná medicína je velmi složitá, ale zároveň se lékaři stále ještě dost často spoléhají na postupy, o kterých se, lidově řečeno, ví, že „fungují“. Takovým poznatkům a postupům se v medicíně odborně říká empirické. Snahou vědců a lékařů je samozřejmě nalézt důkazy pro tyto empirické postupy. Pokud takové důkazy najdeme, nemluvíme už o medicíně empirické, ale o medicíně založené na důkazech (angl. evidence based medicine).

Jak jsme na tom s důkazy u hubnutí? Víme, že dosáhnout úbytku hmotnosti a zejména tento úbytek udržet je velmi složité. Švédští lékaři K. Elfhag a S. Rossner ze Stockholmské Univerzitní nemocnice publikovali před rokem v odborném časopise Obesity Reviews přehledový článek, který se nazýval „Kdo uspěje při redukci hmotnosti? Přehled faktorů, které jsou spojeny s trvalým úbytkem hmotnosti a faktorů, které přispívají k neúspěchu“.

Autoři prozkoumali veškerou publikovanou odbornou literaturu na toto téma a nalezli několik faktorů, které vedou buď k úspěchu a nebo k neúspěchu. Za úspěch se přitom považuje pokud pacient dokáže zhubnout a svoji váhu udržet alespoň 6 měsíců. K čemu švédští obezitologové při svém bádání dospěli?

Úspěšná dlouhodobá redukce je spojena s těmito faktory:

větší zhubnutí na úvod redukčního programu (= dobrý start)

stanovení vlastního reálného cíle

aktivní životní styl s dostatkem pohybu

pravidelný stravovací rytmus se snídání a vhodnou skladbou stravy

dobrá kontrola nad „záchvaty přejídání“

dobrá vlastní kontrola chování při jídle

vnitřní motivace pro zhubnutí

podpora okolí

lepší schopnost zvládat běžné životní stresy

pocit zodpovědnosti a celkově vyšší psychická odolnost a stabilita

Zde jsou naopak rizikové faktory, které jsou spojeny s neúspěchem při udržení hmotnosti:

opakované neúspěšné pokusy o zhubnutí, kdy hmotnost „lítá“ nahoru a dolů – tzv. jo-jo efekt

narušený vztah k jídlu se „záchvaty přejídání“

větší pocit hladu

jídlo jako kompenzace negativních emocí a stresu

pasivnější typ osobnosti

Takže se nespoléhejme na žádné „zázračné“ metody. Raději vyhledejme služby odborníků, kteří nám pomohou zvětšit naši šanci na trvalý úspěch